Zvolna k hranici 700 se blíží v současné době sbírka modelů Miroslava Dušky. Toto by samo o sobě nebylo zas až tak zajímavé, nebýt faktu, že úplně všechna auta v kolekci nesou na karosérii označení automobilky Peugeot.
„Se sbíráním jsem začal v roce 2000, kdy jsem si definitivně uvědomil, že mé srdce patří Peugeotu,“ vzpomíná Miroslav Duška. Stalo se tak poté, kdy své první auto – tuzemskou Škodu Favorit nahradil dovezeným ojetým Peugeotem 405 SRI. „Tohle auto mě svými výkony doslova očarovalo,“ řekl. Pak již následovala další auta této značky, například 405 Break edice Roland Garros.
I když sběratel, který je civilním povoláním manažer ve velké nadnárodní firmě poskytující gastronomické služby, jezdí kvůli firemním standardům nadnárodní firmy ve vozech německého koncernu, vůz značky Peugeot vlastní jeho manželka, rodiče, další příbuzní a známí. „Tak nějak jsem je dokázal přesvědčit, že jsou to pro ně ta správná auta,“ tvrdí s úsměvem.
Když na počátku tisíciletí se sbíráním začínal, bylo jeho cílem mít kompletní sbírku vozů označených emblémem lva. „Vyrůstal jsem samozřejmě za socializmu, takže jsem měl vlastně povědomí jen o modelových řadách škodovky a několika dalších značkách, jejichž výrobky se tehdy prodávaly v Mototechně. Myslel jsem si tudíž, že bude stačit sehnat pár desítek autíček a budu mít kompletní sérii,“ vysvětlil.
Že to je obrovský omyl, si uvědomil poměrně brzy, když navštívil muzeum značky ve francouzském Sochaux, kde jsou kromě skutečných automobilů i jejich modely. „Všichni výrobci modelů, kteří dostanou svolení vyrábět a prodávat zmenšeniny vozů Peugeot, musí pak z každé série poslat exemplář do sbírky muzea,“ dodal Miroslav Duška.
Dnes dospěl do stádia, že mu ze všech modelů, které kdy opustily výrobní linky továren Peugeotu, chybí jeden jediný kousek.
„Je to Peugeot CD, postavený na základě modelu 204 pro závod 24 hodin Le Mans v polovině šedesátých let. Když ale o tom tak přemýšlím, je to vlastně dobře, že jsem ho ještě nezískal. Každý správný sběratel by měl po něčem toužit,“ pověděl Miroslav Duška. Své modely získává různým způsobem. Něco vydraží na internetu, něco koupí nebo vymění na burzách, příležitostně si zaletí do Paříže do exkluzivního autosalonu, který se nachází na třídě Champs-Élysées, nejvíce je ale pyšný na své „úlovky“ z bleších trhů. „Párkrát jsem byl na bleších trzích i ve Francii, ale lepší kousky jsem zatím vždy sehnal v Praze,“ sdělil. „To je obdobné jako v případě škodovek. Lepší a levnější kusy se snáze nakoupí v nějaké vzdálenější zemi než v jejich domovině,“ vysvětlil.
Bleší trhy obvykle navštěvuje s kamarádem, který pro změnu sbírá modely sesterské značky Citröen. Z autíček, která takto získal, si nejvíce považuje 403 vyrobený firmou Dinky Toys. „Občas se podaří skutečně dobrý kup. Například jsem za 250 Kč získal krabici modelů různých automobilů. Peugeoty, které jsem chtěl, jsem si nechal, a zbytek se ještě podařilo prodat celkem za 16 000 Kč korun,“ přiznal muž, který už za svoji sbírku vydal bezmála 200 000 korun. Má přesnou evidenci, protože v počítači má detailní katalog všech svých modelů, včetně fotografie, data získání, pořizovací ceny a místa nákupu.
Největší částku, 2200 korun, prý několikrát v poslední době vydal za modely z Číny. Jsou to vozy v měřítku 1:18 v naprosto neuvěřitelně detailním zpracování. Mají otevírací všechny dveře, motorový prostor, kufr a v něm pohybující se plato, a dokonce je možné sklápět opěradla, sedadla či nastavovat bezpečnostní pásy,“ ukázal hrdě. Navíc jde často i vozy, které se vůbec na evropském trhu nenabízejí. Například 307 s karosérií sedan. „Modely se vyrábí pro potřeby čínských dealerů značky, kteří je pak nadšencům prodávají spolu s ostatním příslušenstvím.“
Miroslav není typ sběratele, který by se specializoval pouze na určité měřítko nebo nějakou kategorii automobilů. Jde mu hlavně o komplexnost. „Když mám například mo-
del 205, tak chci do sbírky i všechny jeho verze, včetně pickupu a samozřejmě sportovních speciálů,“ doložil své snahy. Na druhou stranu si je dobře vědom, že naprosto kompletní kolekci zřejmě nikdy mít nebude. „Existuje totiž například spousta prototypů, navíc některé automobily jako modýlky sériově nikdo nevyráběl,“ dodal. Když navíc srovná svých necelých 700 vozů s ucelenou kolekcí muzea v Sochaux, kde je přibližně 5000 různých typů modelů, je mu jasné, že to je pro jediného sběratele doslova nadlidský úkol. Kromě klasických modelů aut má ale ve sbírce i několik motocyklů z rané produkce Peugeotu, dále několik diorámat s vozy v různých situacích, a rarity, jako jsou například reklamní provedení s papinovým hrncem či prostředkem na hubení hmyzu na střeše.
Vůbec posledním vozem, který mu do sbír-ky přibyl, je faceliftované provedení modelu 308. Tyto nejnovější kousky si obvykle pořizuje v nejmenším měříku 1:72, přece jen místa v jeho panelákovém bytě v Praze 6 už není nazbyt. Vitríny s modýlky jsme při návštěvě viděli v ložnici, v chodbě i dalších místnostech. V posledních letech se tempo nárůstu sbírky ustálilo zhruba na dvou kouscích za měsíc.
(rp)