Až 150 tisíc lidí v Česku pracuje na černo, odhadují odborníci z personálně-poradenské společnosti McROY Czech. Její pracovnice Romana Rašková z chomutovské pobočky vyzpovídala jednoho z nezaměstnaných, který se pouze na oko chodí zajímat o práci. Jeho příběh je však typický, ukazují zkušenosti společnosti McROY Czech.
Říkejme mu například pan Josef.
Personálně-poradenská společnost McROY Czech hledá v průměru stovky lidí měsíčně. Mimo jiné inzeruje na úřadech práce, které jí pak posílají nezaměstnané na pohovory. Těm je potřeba vyplnit „doporučenku“ – dokument, který si nezaměstnaný nechává potvrzovat ve firmách jako důkaz toho, že aktivně hledá práci.
„Často bývá už na první pohled jasné, že daný člověk chce doporučenku pouze potvrdit a o nabízenou práci se vůbec nezajímá,“ říká Romana Rašková z chomutovské pobočky personálně-poradenské společnosti McROY Czech.
Chomutov přitom patří mezi regiony s největší nezaměstnaností v Česku. Tak tomu je i v případě pana Josefa, který ani neprojevil zájem o hledanou pozici, jen se sháněl po razítku.
Personalistka Romana Rašková se však nevzdala a zajímala se, co má pan Josef za praxi, jestli má nějaká zdravotní omezení a zda může pracovat na směny. Následovala sprška výmluv, ukázalo se, že pan Josef
– nemůže pracovat na směny kvůli dětem a dojíždění,
– nemůže u práce stát,
– má zdravotní problémy,
– dvanáctihodinové směny nezvládne v žádném případě.
„Jinými slovy nic, co požadujeme v inzerátu, pan Josef nesplňuje,“ dodává Romana Rašková.
V nabídce personální agentury se ovšem objevila nová pozice: jedná se o lehkou manuální práci vsedě, pouze na ranní směny od 7 do 15:30 hodin. Firma navíc sídlí v místě bydliště pana Josefa. Zdá se, že taková práce musí panu Josefovi vyhovovat.
„Čekala jsem nadšení a zájem, ale na panu Josefovi jsem viděla zděšení, údiv, házel na mě otrávený pohled,“ uvádí personalistka McROY Czech. Po chvilce vyzvídání z něj vypadlo, že je už třetím rokem na úřadu práce a je to pro něj vlastně velmi výhodné. Pobírá sociální dávky, k nimž si občas přibere na přilepšenou nějakou brigádu, samozřejmě na černo.
„Snažím se tedy obvykle takového uchazeče nalákat na vyšší výdělek v podobě práce na hlavní pracovní poměr,“ popisuje další kroky Romana Rašková. Pan Josef se ještě chvilku vymlouval a poté přiznal, že tu „občasnou brigádu na černo“ vykonává již dva roky téměř každý den.
Na dotaz, proč je lepší pracovat na černo než legálně, se personalistka dozvěděla, že práce na černo vyjde finančně mnohem lépe. To co pan Josef jinde dostane v hrubé mzdě (a kolikrát se musí ještě hodně snažit, protože poměrnou část mzdy tvoří v mnoha firmách bonusová složka), to mu současný zaměstnavatel dává na ruku. A nemusí z toho platit sociální, zdravotní pojištění ani daně, protože to vše za pana Josefa platí stát.
„Brigáda“ navíc není jediným zdrojem příjmů pana Josefa. Kromě peněz na ruku ještě dostává sociální dávky. „Dohromady mu to udělá zajímavou finanční částku,“ říká Romana Rašková z McROY Czech. Na nabízené pozici by si vydělal po zapracování 16 500 korun hrubého. Na černo ovšem získá 11 tisíc čistého a k tomu ještě dostane sociální dávky.
Lidé si přitom v takové situaci často neuvědomují, že se jedná o krátkozraké rozhodnutí. „V konečném důsledku jsou na tom hůře, než kdyby se nechali zaměstnat. Jelikož neplatí sociální pojištění, budou mít jednou nízký důchod. Kdyby onemocněli, nezaplatí jim nikdo nemocenskou. V případě žen se nevýhody projeví, když chtějí nastoupit na mateřskou a rodičovskou dovolenou,“ dodává Romana Rašková z chomutovské pobočky personálně-poradenské společnosti McROY Czech.
Většina zaměstnavatelů navíc svým pracovníkům nabízí různé benefity jako třeba stravenky, příspěvek na dopravu, třináctý plat nebo pololetní odměny. To zaměstnavatelé, u kterého pan Josef a další lidé pracují bez pracovní smlouvy, samozřejmě nenabízejí.
Odborníci z personálně-poradenské společnosti McROY Czech odhadují, že celkové náklady pro státní kasu spojené s touto částí šedé ekonomiky dosahují až 50 miliard korun ročně.
(tz)