Surfování jednoho zaměstnance stojí skoro tři tisíce korun měsíčně. Platí firma

Částka, kterou ročně vynaloží průměrná tuzemská firma za čas, kdy si zaměstnanec na internetu vyřizuje soukromé záležitosti, vzrostla za minulý rok o více než 1300 Kč na 32 760 Kč. Nejpopulárnější jsou sociální sítě, obdobně rostou i on-line nákupy a sledování multimédií a zpravodajství. V roce 2014 vzrostl na 57 % počet firem, ve kterých zaměstnanci dohánějí po večerech své pracovní resty.

Míra zneužívání pracovního času v českých firmách za minulý rok celkově vzrostla v meziročním srovnání o dvě minuty na 52 minut denně. Nárůst času vynaloženého na soukromé aktivity a zábavu je způsoben tím, že zaměstnanci pro soukromé surfování na internetu stále více zneužívali mobilní zařízení typu tablet či chytrý mobilní telefon a že se prodlužuje pracovní den.

„Z hlediska využívání pracovního času rok 2014 zaměstnavatelům přinesl dvě zprávy: jednu dobrou a jednu špatnou. Ta dobrá spočívá v tom, že u firemních počítačů, které ve značné míře podléhají kontrole monitorovacích programů, se zaměstnanci chovají čím dál „vzorněji“. Protichůdně ovšem působí tendence soukromého surfování na chytrých telefonech a tabletech, jež ve firmách podléhají menší míře kontroly,“ říká Martin Hnízdil, AuditPro manažer ze společnosti truconneXion.

Promrhaná pracovní doba v přepočtu na průměrnou hrubou měsíční mzdu jednoho zaměstnance v roce 2014 je poměrně vysoká.  Zaměstnavatel za vyřizování soukromých záležitostí jednoho zaměstnance na firemních technologiích loni denně přišel o 130 Kč: „Za měsíc takto v průměru firma tratí 2 730 Kč a za celý rok 32 760 Kč. Tyto částky vynaložily firmy na mzdových prostředcích, aniž by byly podloženy reálnou prací. Ročně je tato částka tedy o více než 7 500 Kč vyšší, než byl v loňském roce průměrný měsíční plat v České republice,“ shrnuje závěry analýzy Martin Hnízdil. Z přehledu společnosti truconneXion za poslední čtyři roky vyplývá, že ztráta, kterou tratí zaměstnavatel za mimopracovní aktivity jednoho zaměstnance neustále roste s tím, jak se zvyšuje průměrná mzda a promrhaný čas.

Společnost truconneXion, jež vyvíjí a prodává software AuditPro pro správu a monitoring firemní výpočetní techniky, zveřejňuje míru zneužívání pracovního času pravidelně již šestý rok po sobě na základě analýzy dvou set společností působících v ČR. Měření se zaměřuje na administrativní profese, tedy tam, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem.

Mobily a tablety v hledáčku zaměstnavatelů

Mobilní zařízení umožňují vykonávat většinu aktivit jako na počítači, v případě chytrého mobilního telefonu jen s nižším komfortem: zaměstnanec na nich může v práci kontrolovat sociální sítě a soukromou poštu, prohlížet zpravodajské servery a multimédia, nakupovat a porovnávat zboží v e-shopech, využívat online komunikátory typu Skype a hrát hry, což je šest nejčastějších způsobů internetového relaxování na pracovišti.

Na rizikové chytré telefony a tablety se proto upírá čím dál větší pozornost zaměstnavatelů. „O software, který umí vyhodnocovat mimopracovní aktivity na mobilních zařízeních, je čím dál větší zájem. Počet firem, které monitoring mobilních telefonů a tabletů v loňském roce nasadily, vzrostl o téměř dvacet procent,“ rekapituluje výsledky analýzy Martin Hnizdil, AuditPro manažer ze společnosti truconneXion.

V roce 2014 zaměstnance nejvíce „sváděly“ sociální sítě

Během uplynulého roku nejvíce, o dvě minuty, vzrostl čas, který lidé v práci tráví na sociálních sítích, zejména Facebooku, na vzestupu bylo také on-line nakupování stejně jako sledování multimédií a zpravodajství, které se posunuly v žebříčku před on-line komunikátory.

Podíl firem, v nichž se pracuje po večerech z domova, vzrostl o 4 %

Devět z deseti zaměstnanců nemá takovou sebekázeň, aby dokázalo pracovat zcela bez dohledu. Vědomí, že jejich pracovní čas je pod kontrolou a že si na počítačích či mobilních zařízeních v práci nemohou dělat, do chtějí, má pozitivní dopad na jejich výkon. „Zaměstnavatelé se shodují v tom, že rozumný dohled nad aktivitami zaměstnanců je pro ně motivující a má preventivní účinek před úlety typu surfování či hraní her v řádu několika hodin denně. Pokud vyřizování soukromých záležitostí denně nepřekročí dvacet minut, většina zaměstnavatelů je u svých podřízených zpravidla toleruje, pokud to není na úkor odevzdané práce,“ shrnuje zpětnou vazbu od svých zákazníků Martin Hnízdil z truconneXion.

Přímým důsledkem tlaku firem na efektivitu je prodlužující se pracovní doba. „Stává se obecným pravidlem, že zaměstnanci v pozdním odpoledni či po večerech dohánějí své pracovní resty. Kvůli tlaku na výkon a rostoucí mobilitě pracovních prostředků a technologií si také větší množství pracovníků nosí práci domů a netýká se to už jen špičkových manažerů,“ vysvětluje Martin Hnízdil. Podle analýzy truconneXion vzrostlo v průběhu roku 2014 množství firem, kde se pracuje po 18.00 o 4 % na 57 %. Dá se předpokládat, že podíl firem, u nichž se příležitostně pracuje po večerech z domova, dále konstantně poroste.

(tz)