Částka, kterou ročně vynaloží průměrná tuzemská firma za čas, kdy si zaměstnanec na internetu vyřizuje soukromé záležitosti, vzrostla za minulý rok o více než 1300 Kč na 32 760 Kč. Nejpopulárnější jsou sociální sítě, obdobně rostou i on-line nákupy a sledování multimédií a zpravodajství. V roce 2014 vzrostl na 57 % počet firem, ve kterých zaměstnanci dohánějí po večerech své pracovní resty.
Míra zneužívání pracovního času v českých firmách za minulý rok celkově vzrostla v meziročním srovnání o dvě minuty na 52 minut denně. Nárůst času vynaloženého na soukromé aktivity a zábavu je způsoben tím, že zaměstnanci pro soukromé surfování na internetu stále více zneužívali mobilní zařízení typu tablet či chytrý mobilní telefon a že se prodlužuje pracovní den.
„Z hlediska využívání pracovního času rok 2014 zaměstnavatelům přinesl dvě zprávy: jednu dobrou a jednu špatnou. Ta dobrá spočívá v tom, že u firemních počítačů, které ve značné míře podléhají kontrole monitorovacích programů, se zaměstnanci chovají čím dál „vzorněji“. Protichůdně ovšem působí tendence soukromého surfování na chytrých telefonech a tabletech, jež ve firmách podléhají menší míře kontroly,“ říká Martin Hnízdil, AuditPro manažer ze společnosti truconneXion.
Promrhaná pracovní doba v přepočtu na průměrnou hrubou měsíční mzdu jednoho zaměstnance v roce 2014 je poměrně vysoká. Zaměstnavatel za vyřizování soukromých záležitostí jednoho zaměstnance na firemních technologiích loni denně přišel o 130 Kč: „Za měsíc takto v průměru firma tratí 2 730 Kč a za celý rok 32 760 Kč. Tyto částky vynaložily firmy na mzdových prostředcích, aniž by byly podloženy reálnou prací. Ročně je tato částka tedy o více než 7 500 Kč vyšší, než byl v loňském roce průměrný měsíční plat v České republice,“ shrnuje závěry analýzy Martin Hnízdil. Z přehledu společnosti truconneXion za poslední čtyři roky vyplývá, že ztráta, kterou tratí zaměstnavatel za mimopracovní aktivity jednoho zaměstnance neustále roste s tím, jak se zvyšuje průměrná mzda a promrhaný čas.
Společnost truconneXion, jež vyvíjí a prodává software AuditPro pro správu a monitoring firemní výpočetní techniky, zveřejňuje míru zneužívání pracovního času pravidelně již šestý rok po sobě na základě analýzy dvou set společností působících v ČR. Měření se zaměřuje na administrativní profese, tedy tam, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem.
Mobily a tablety v hledáčku zaměstnavatelů
Mobilní zařízení umožňují vykonávat většinu aktivit jako na počítači, v případě chytrého mobilního telefonu jen s nižším komfortem: zaměstnanec na nich může v práci kontrolovat sociální sítě a soukromou poštu, prohlížet zpravodajské servery a multimédia, nakupovat a porovnávat zboží v e-shopech, využívat online komunikátory typu Skype a hrát hry, což je šest nejčastějších způsobů internetového relaxování na pracovišti.
Na rizikové chytré telefony a tablety se proto upírá čím dál větší pozornost zaměstnavatelů. „O software, který umí vyhodnocovat mimopracovní aktivity na mobilních zařízeních, je čím dál větší zájem. Počet firem, které monitoring mobilních telefonů a tabletů v loňském roce nasadily, vzrostl o téměř dvacet procent,“ rekapituluje výsledky analýzy Martin Hnizdil, AuditPro manažer ze společnosti truconneXion.
V roce 2014 zaměstnance nejvíce „sváděly“ sociální sítě
Během uplynulého roku nejvíce, o dvě minuty, vzrostl čas, který lidé v práci tráví na sociálních sítích, zejména Facebooku, na vzestupu bylo také on-line nakupování stejně jako sledování multimédií a zpravodajství, které se posunuly v žebříčku před on-line komunikátory.
Podíl firem, v nichž se pracuje po večerech z domova, vzrostl o 4 %
Devět z deseti zaměstnanců nemá takovou sebekázeň, aby dokázalo pracovat zcela bez dohledu. Vědomí, že jejich pracovní čas je pod kontrolou a že si na počítačích či mobilních zařízeních v práci nemohou dělat, do chtějí, má pozitivní dopad na jejich výkon. „Zaměstnavatelé se shodují v tom, že rozumný dohled nad aktivitami zaměstnanců je pro ně motivující a má preventivní účinek před úlety typu surfování či hraní her v řádu několika hodin denně. Pokud vyřizování soukromých záležitostí denně nepřekročí dvacet minut, většina zaměstnavatelů je u svých podřízených zpravidla toleruje, pokud to není na úkor odevzdané práce,“ shrnuje zpětnou vazbu od svých zákazníků Martin Hnízdil z truconneXion.
Přímým důsledkem tlaku firem na efektivitu je prodlužující se pracovní doba. „Stává se obecným pravidlem, že zaměstnanci v pozdním odpoledni či po večerech dohánějí své pracovní resty. Kvůli tlaku na výkon a rostoucí mobilitě pracovních prostředků a technologií si také větší množství pracovníků nosí práci domů a netýká se to už jen špičkových manažerů,“ vysvětluje Martin Hnízdil. Podle analýzy truconneXion vzrostlo v průběhu roku 2014 množství firem, kde se pracuje po 18.00 o 4 % na 57 %. Dá se předpokládat, že podíl firem, u nichž se příležitostně pracuje po večerech z domova, dále konstantně poroste.
(tz)