Usedáte večer k počítači a třeští vám hlava? Máte za sebou dvě porady a tři obchodní schůzky? V noci na vás čekají neodbytné sociální sítě, kde je potřeba o sobě dát vědět? A také připomenout, že reprezentujete tu a tu firmu, která šlape jak hodinky? K tomu něco maličko osobní korespondence a ještě příprava na zítřejší prezentaci pro významné klienty? Z jakých zdrojů budete čerpat data, jak sestavíte argumenty? Ne, už je po půlnoci, já to balím, radši si přivstanu, řeknete si posléze, protože informací, jež vás najednou zahltily, je tolik, že už odmítáte s nimi jakkoli naložit. Past pokroku? Čas od času v ní uvízneme asi všichni. Jenže informace jsou platformou, která má před sebou úžasnou budoucnost, ale i mnoho záludností. O tom, co vlastně informace jsou a v jakých souvislostech je chápat, jsem hovořila s Ing. Michaelem Petrem, zakladatelem firmy MCI Systems, s. r. o.
Čím vás zaujal svět informací? Většinu lidí zatím nadměrné množství dat, která nás míjí, spíš děsí…
Svět informací mi připadá fascinující. Dal by se s trochou nadsázky označit za další dimenzi našeho bytí, která zkracuje vzdálenosti, spojuje lidi, ale především je nevyčerpatelným zdrojem poznání a inspirace pro zvídavého ducha. Dnešní společnost se často označuje termínem informační jako znamení toho, že informace a data v nejširším slova smyslu hrají v každodenním životě většiny z nás čím dál důležitější roli. Pokrok v informačních a komunikačních technologiích, který zvýšil dostupnost informací, byl jen předpokladem pro jejich masové rozšíření. To způsobila aplikace těchto nových možností k novému a inovativnímu uspokojení nejrůznějších lidských potřeb.
Anebo s přílivem nejrůznějších údajů neumí pracovat, tak si jich nevšímají…
Je to trochu jinak. Lidé naopak často podlehnou zdání jednoduchosti, s jakou doslova konzumují všemožný dostupný obsah a často i sdílejí vlastní příspěvky. Nástroje se přizpůsobují co nejjednoduššímu použití. Vše jde snadno, rychle a kromě specifického obsahu (např. erotického) většinou i zdarma. Ne vždy ale tento konzum přináší skutečné obohacení. Doba, kdy byl problém získat informace, je pryč. Jsme jimi obklopeni.
Zatímco dříve jsme zvažovali, jestli těžko dosažitelnou informaci potřebujeme a jak ji použijeme, dnes na nás útočí. Místo vědomého vyhledávání informací, které umíme využít, zařadit do kontextu a souvislostí, dochází dnes často k roztříštění pozornosti. Paradoxně si můžeme udělat omezenější úsudek v obležení informacemi než dříve.
Proč došlo během posledních let k tak enormnímu nárůstu dat?
Lidstvo vyprodukovalo v roce 2013 každé dva dny přes 5 EB dat, což je stejné množství, které vytvořilo od svých počátků do roku 2003. Je to způsobeno především tím, co jsem naznačil již v první odpovědi.
Informační a komunikační technologie umožňují uživatelům vytvářet obsah tady a teď. Jsou tak připraveni publikovat, sdílet a prezentovat sebe i své zážitky, emoce a náklady na jejich vytvoření jsou velice malé na rozdíl například od situace před padesáti lety, kdy bylo třeba si velice dobře rozmyslet, co kdo bude uveřejňovat a jaké náklady si takový příspěvek vyžádá. Tehdy musel člověk velice dobře zvážit, zda mu to vůbec stojí za námahu.
Digitalizace textů je například jenom důsledkem, neboť valná většina materiálů se dnes již produkuje v elektronické podobě a je k mání ve virtuálním prostoru. Snad jedině s výjimkou právních dokumentů, a to proto, že je potřeba, aby byly opatřeny platným podpisem. Mnohé orgány, společnosti a úřady zatím totiž neuznávají elektronický podpis.
Mohl byste uvést nějaký konkrétní příklad?
Viditelným příkladem masového využívání nových komunikačních možností jsou sociální sítě. Za úspěchem tohoto fenoménu stojí uspokojení potřeb sociálního kontaktu a vlastní prezentace, i když v této souvislosti doznala definice těchto pojmů jistého posunu. Z toho je zřejmé, jak dobrovolně uzpůsobujeme své zvyky a životy novým možnostem, aniž bychom si toho byli často vědomi. V komerční sféře se nejviditelnější změny udály v rámci obchodní činnosti, reklamy a marketingu. Firmy se snaží, aby jejich nabídky zasáhly co největší počet jejich potenciálních zákazníků.
Je tu něco, nač by si uživatelé srostlí s digitální érou, všichni, kdo sdílejí informace v „novém veřejném prostoru“, měli dávat pozor?
Málokdo si uvědomuje druhou stranu téže mince. A totiž, že s tím, jak prorůstají tyto technologie hlouběji do našeho života i fungování firem, roste riziko nechtěných vedlejších efektů v podobě ztráty kontroly nad šířením námi zveřejněného obsahu a možnosti jeho zneužití. Každý vytváří svým počínáním tzv. digitální stopu. Všímavý pozorovatel si udělá z těchto veřejných zdrojů informací dostatečně podložený úsudek, aniž by se musel uchylovat k nezákonným praktikám. Trochu mě děsí, že si toho není drtivá většina tvůrců digitálního obsahu vědoma a případné zneužití dává za vinu provozovatelům platformy, pomocí které byl obsah zveřejněn. Je to z části též důsledkem snahy o maximální jednoduchost a intuitivnost používání těchto nástrojů. Daní za ergonomii je neinformovanost uživatelů o důsledcích jejich chování. Zkrátka v oknu, v němž si mají lidé podmínky užívání té či oné služby přečíst, se už jen soustředí na možnost OK, s níž se velice kvapně vypořádají. Netuší, díky své pohodlnosti a nepozornosti či nedostatku času, s čím souhlasí.
ptala se Kateřina Šimková