Komíny tepláren zachraňují populaci ohroženého sokola a komínech tepláren a elektráren se letos už vylíhlo devatenáct sokolích mláďat. Tento kriticky ohrožený druh dravce před desetiletími v celé Evropě téměř vyhynul. Nyní se vrací na svoje historická hnízdiště, ale těch mezitím podstatně ubylo. Komíny tak pomáhají k dalšímu rozšíření sokola stěhovavého a nabízejí ideální podmínky pro nerušené hnízdění a vyvedení mláďat. Fenomén umělých hnízd se k nám přesouvá ze sousedního Německa, kde takto hnízdí přes 300 párů sokolů. U nás jsou zatím hnízda v devíti průmyslových areálech a chystají se další.
Díky systematické ochraně se sokoli postupně znovu vracejí na svoje historická hnízdiště, kterými jsou zejména vysoké a klidné skalní stěny. Každý další hnízdící pár tohoto dravce je považován za velký úspěch. Vhodných nerušených lokalit v přírodě však stále ubývá, a tak zůstávají počty hnízdících párů nízké − v České republice hnízdí přibližně
60 párů sokola stěhovavého, zejména v národním parku Labské pískovce v Českém Švýcarsku. „Vedle toho už ale i dva páry hnízdí přímo v Praze a několik dalších párů hnízdí v severočeských průmyslových areálech. Pro odpočinek a pro vyhlížení kořisti si totiž sokoli vybírají dominantní vysoké stavby, jako jsou vysoké kostelní věže nebo tovární komíny, kde mají dravci
i klid pro hnízdění,“ vysvětluje ornitolog a výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o.p.s., Václav Beran.
Ve spolupráci s majiteli průmyslových areálů se proto umísťují umělá hnízda právě na komíny. Sokoli si totiž svá hnízda nestaví ani ve volné přírodě, ale využívají stará od jiných ptačích druhů. První umělé hnízdo bylo instalováno v lednu 2011 na chladicí věž elektrárny v Tušimicích. Od té doby byla hnízda na komíny postupně instalována v dalších osmi areálech v elektrárnách Počerady a Prunéřov, v teplárnách v Záluží (Litvínov), v pražské Michli, ve škodovce v Mladé Boleslavi, v Komořanech (Most), v cementárně v Čížkovicích (Lovosice) a na komíně spalovny v Praze-Malešicích. Celkem se již v uvedených hnízdech vylíhly čtyři desítky sokolů. Jen letos je zatím potvrzeno devatenáct mláďat.
K nejaktivnějším patří sokolí pár v Chemparku Záluží u Litvínova, který během uplynulých tří let vyvedl už jedenáct mláďat. K největším úspěchům programu se řadí také návrat sokolů do hlavního města.
„V Michli se loni vylíhlo první mládě sokola
po více než deseti letech,“ informuje Dušan Rak z České společnosti ornitologické, koordinátor ochrany
a monitoringu sokola stěhovavého v Praze, a pokračuje: „Druhý pár, který letos poprvé úspěšně zahnízdil na komíně spalovny v Malešicích, vyvedl hned čtyři mláďata.“ Umístění hnízd pro sokoly se připravuje i na další vysoké pražské komíny.
„Pro teplárny je hnízdění sokolů další možností, jak ukázat svůj přátelský vztah k životnímu prostředí. Dokonce se očekává, že hnízdění na lidských stavbách bude přibývat a postupně předčí počet párů na přirozených hnízdištích,“ říká ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek. Pro provozovatele objektu sokol prakticky neznamená žádné komplikace, jen „bonusy“. Jediné omezení, které hnízdění sokolů přináší, je nutnost minimalizovat vstup do sokolích výšin v průběhu hnízdění od března do května. Do některých hnízd se dokonce připravuje umístění webkamer pro on-line přenosy.
(tz)