Věda, která „neuhne“ pocitům řešitele

Na Wichterlově gymnáziu v Ostravě-Porubě se bude v posledním březnovém týdnu soutěžit. Uskuteční se zde 63. ročník Ústředního kola Matematické olympiády. Renezance logiky dostane zelenou a z vítěze možná časem vyroste frajer, který spočítá, že se dá vyhnout blackoutu za podmínek, kdy obyvatelstvo Ostravy začne jímat blesky na základě zvláštních řetězových reakcí zvuků, jejichž decibely se sečtou v energii, která posílí přenosovou soustavu a vyloučí škodlivost přírodního živlu. Že je to Sience Fiction profesora Magora? Možná ano, ale kdo ví. Science není zas taková pavěda ani zavrženíhodná literatura budoucího faktu.
Pravdou ovšem je, že chválihodnou soutěž zaštítila Rada kvality ČR. Její odborníci vědí, o čem je konkurenceschopnost české ekonomiky: o technicky vzdělaných lidech.
JUDr. Ing. Robert Szurman předseda Rady kvality ČR, se z otázek nevykroutil:
Není jistě náhodou, že Rada kvality ČR zaštítila Matematickou olympiádu. Co bylo tou hlavní motivací?
Hlavní motivací je stěžejní zájem jedné z nejúspěšnějších odborných sekcí Rady kvality ČR – Kvalita ve vzdělávání – prosazovat vysokou hodnotu ve studijních procesech základních, středních i vysokých škol s cílem vychovat špičkové odborníky pro průmysl, vědu a výzkum za účelem zvyšování konkurenceschopnosti českého hospodářství jak v rámci Evropské unie, tak v zemích mimo ni.
Vy sám máte k technickým oborům vřelý vztah. Kde jsou kořeny?
Pozitivní vztah k technickým oborům jsem získával postupně již od raného dětství – ostatně jako většina malých kluků jsem stavěl z kostek hrady a lepil modely letadýlek. Definitivně si mě pak technika získala během mého vysokoškolského studia – jsem totiž absolventem jedné tuzemské technické univerzity. A v tom, jak je tento obor důležitý a že jsem si dobře vybral, mne nejvíce utvrzuje fakt, že čelní představitelé firem a organizací, kteří získali některou z cen za kvalitu, ve svých projevech pravidelně vyzdvihují základní kámen úspěchu – kvalitní pracovníky, absolventy škol s technickým zaměřením. A já osobně věřím, že se po „módní vlně“ ekonomických vysokých škol karta zase obrátí a mladí lidé budou mít opět chuť a najdou si svou cestu ke studiu technických oborů, aby takových vynikajících pracovníků stále jen přibývalo.
Čím je matematika pro vás osobně krásná?
Matematika je pro mě osobně zároveň krásná i velmi složitá. Je to věda, která „neuhne“ pocitům řešitele, ale vždy se řídí svými exaktními pravidly. Na rozdíl od některých humanitních oblastí, které se dají tzv. „okecat“.
Říká se, že matematici jsou suchaři. Nevěřím tomu, vyprávějí třeba báječné vtipy, mají velkou fantazii i nadhled. Jak by se dala očistit jejich image?
Nemohu než s vámi souhlasit! Matematici jsou zpravidla velice chytří a vtipní lidé, kteří nepokazí žádný žert. Co se vylepšení jejich image týče, obávám se, že to bude „běh na dlouhou trať“. Jak jsem zde již zmínil, matematika je krásná věda, lidmi však často není pochopena. Mnozí nedokáží docenit její logiku, její pravidla, neumí si s ní „hrát“. To je však to, co matematika na této vědě tolik přitahuje, a je to dle mého i důvod, proč je právě s těmito lidmi spojena přezdívka „suchar“. Cesta ke změně jejich image by mohla vést přes školní lavice – pokud by učitelé a profesoři mnohdy jen trochu změnili svůj systém výuky, matematiku žákům a studentům více přiblížili a zvolili by tolik proklamovanou „školu hrou“, i ti nejzarputilejší odpůrci této vědy by v ní našli zalíbení a celý pohled na matematiky by se změnil.
Myslíte, že bude pořád platit, že 1 + 1 = 2?
Chci tomu věřit a v čele Rady kvality ČR budu vždy podporovat, aby 1 + 1 = 2, a ne jinak. Určitě si domyslíte proč…
připravila Eva Brixi