Za tři miliony korun vyvezlo v roce 2011 KOVO DRUŽSTVO Olomouc myší a jiné pasti a úspěch pokračoval i v roce loňském. Neobvyklá výroba zde má osmdesátiletou tradici. Řeknete si – pastičky na myši, na tom přece svět nestojí! Jenže, jak kdy. Mnozí z nás by jistě dokázali vyprávět, vzpomínat i hrozit pěstí. I když jsou různé metody, jak na myši, krysy, krtky, ne do každého prostředí se hodí všechny. Pasti mají tedy stále jednoznačnou konkurenční výhodu.
A tak – jsem ráda, že na našich stránkách nečtete jen o daňových rájích, neobvyklých nápadech, analýzách trhu, nových autech či chutných vínech. Ale naopak, že své místo na slunci i ve vaší pozornosti může mít příběh myších pastí v podání Ing. Josefa Peřiny, předsedy KOVO DRUŽSTVA Olomouc:
Myší pasti – pamatuji se, když to bylo ještě nedostatkové zboží…
Jako malé děcko jsem na statku prarodičů myší pasti raději obcházel, protože byly trochu ušmudlané a někdy se stopami krve po myši, prostě jsem je nemusel. Když jsem v roce 1978 začal pracovat v autoopravárenství družstva, zjistil jsem, že součástí výrobního programu této firmy jsou pasti na myši a jinou škodnou, což bylo do jisté míry netušené. Ale ještě větší překvapení bylo to, že tento sortiment, tehdy tržního zboží, je nedostatkový, a navíc že by byl o ně zájem i na západě Evropy, a dokonce v Americe.
Napověděl jste, že nevyrábíte jen pasti na myši, ale také na krysy, potkany, krtky. Jaká je historie, co vás vedlo k tomu, aby to byl stěžejní sortiment?
Po několika letech jsem výrobu družstva dostal na starost a musel jsem obsáhnout i výrobu pastí, do které se mi chtělo nejméně – jednak proto, že moji někteří kamarádi se mi smáli, že jsem pasťař, a potom jak jsem uvedl, takovou havěť nemusím. Přes můj odpor jsem ale rychle zjistil, že tato část sortimentu je docela zajímavá. A že se pasti vyrábějí nejen dřevěné na myši a krysy, ale že můžeme začít i s produkcí dalších. A tak jsme se snažili rozšířit program o pasti kovové nejprve na krysy a následně na myši a v různých povrchových úpravách – „zlaté“ a „stříbrné“. Nejdéle jsme se trápili s pastmi černými požadovanými v Africe, které se nakonec černí technologií jako hlavně zbraní. V té době výroba želez na škodnou nestačila k pokrytí poptávky, a proto Žďas Žďár nad Sázavou dostal za úkol převzít část této výroby. Protože nosným výrobním programem družstva byla kovovýroba, a občas jsme získali i nějaký úlovek (vzorek), ať ze západu, nebo jiných zemí, jako inspiraci, tak jsme si řekli, že začneme s inovací – proto se začaly vyrábět i pasti na krtky.
Umíte sám pasti natahovat? Jakou návnadu doporučujete více? Sýr, nebo špek?
Samozřejmě jako zástupce výrobce pastí umím každou námi vyráběnou past nalíčit dostatečně jemně, a doslova tak, že doběhne-li udýchaná myš k pasti a vydechne, past spustí. Co se týká návnady, potom máme celou škálu různých návrhů, názorů a přímo rad, na co se který druh nejlépe, ne-li přímo zaručeně chytá (nejvíce se jich dozvíme na výstavách a veletrzích od návštěvníků). Jisté snad je to, že past na myš nalíčená u zdi nemusí mít ani návnadu a myš se většinou chytne.
Když se na vesnici myši nebo krtci přemnoží, je to docela malér. A jsou různé metody, jak proti hlodavcům bojovat. Jakou roli hraje dnes mechanické odchytávání právě prostřednictvím pastí? Je nejekologičtější a nejlevnější?
Přemnožené myši nám pomáhají likvidovat dravci, a dokonce sledujeme určité periody opakující se v několikaletých cyklech – po přemnožení myší se více množí i dravci a naopak. Boj s krysami je do jisté míry zábava a napětí kdo z koho – jsou velmi inteligentní. Krtka je člověku málem líto, ale špatně se to zdůvodňuje zahrádkáři na pěstěném trávníku. Naše pasti jsou bohužel likvidační, dnes díky materiálovým a dalším vstupům i dražší (starší pamětníci znali past za 1 Kč), ale domníváme se, že i účelné.
Loni i předloni jste výborně exportovali do Ruska. Byl to nebývalý úspěch. Co dál?
V minulém režimu jsme docela dost exportovali do zemí Východního bloku, následně se většina vazeb přetrhala a již několik let nazpět se snažíme opět naše výrobky na tyto trhy umisťovat. Podařilo se nám několik významných zakázek převážně „zlatých“ pastí na myši a krysy, pastí na krtky i nějaké množství zahradního nářadí vyvézt, jak jste zmínila, do Ruska.
Vaše myší pasti jdou ale na odbyt v celé Evropě, dokonce i v USA. Kdo pastičky kupuje? Lidé do domácností, nebo i firmy do skladů?
Naše pasti kupují nejen zákazníci do domácností, a to hlavně na podzim, kdy se tato havěť stěhuje z polí, ale i firmy jako jsou obchodní řetězce apod., do jejichž prostor není vhodné používat jedy.
Myš je takové zvláštní zvíře – děti milují pohádky, v nichž je hlavním hrdinou myš, myšák, myška, na druhé straně dospělí myši proklínají, ženy při pohledu na prchající šedé zvíře zvyšují hlas k nesnesitelnosti, zdravotníci by myš polní nejraději vymazali z dějin zeměkoule. Vaše družstvo však myším musí blahořečit… Vlastně vám dávají práci, pečují o zaměstnanost, rozvoj výrobního družstevnictví, konkurenceschopnost české ekonomiky…
Neznám mnoho lidí, kteří by hlodavcům a škůdcům blahořečili, prostě bereme to tak, že jsou mezi námi, a protože více škodí (proto i jejich nové názvosloví podle tvůrců zákona je „škodlivé organizmy“), než přinášejí užitek, je třeba se tímto zabývat, a zrovna u nás to přináší práci lidem, a hlavně lidem zdravotně postiženým, kteří vždy na této výrobě našli své uplatnění.
Vy se myší skutečně bojíte? Hloupá otázka, nevěřím vám: musíte je milovat…
Odpověděl jsem již několikrát po pravdě – krysu jsem měl v ruce jen hadrovou, s myší se srovnám, krtka je mi líto, ale prostě nemám je rád, zvláště ne v domě.
Podle toho, jak vyprávíte, zdá se mi, že myší pasti jsou roky geniálním výrobkem. Stejně jako šanony, dřevěné tužky nebo paličky na maso. Čím to?
Nechci pasti přirovnávat ke geniálnímu výrobku, faktem ale je, že jejich jednoduchost se těžko překonává, ať co se týká výroby, nákladnosti a v neposlední řadě i cen na trhu. Známe i tzv. myší kombajny, kde do pasti vleze i několik, někdy i deset myší, a po nějaké době se seschlé vyndají, módní jsou dnes pasti na živého škůdce, ale pokud se několikrát denně nekontrolují, potom se dá mluvit o trýznění takto chycených zvířat (a následně jak se potom s nimi naloží?).
Takže myší past je, dejme tomu, chytře vymyšlená věc, která sloužila a slouží.
ptala se Eva Brixi
autorkou kreseb je akademická malířka Věra Krumphanzlová