Podnikatelský duch má obrovskou sílu a nedá se za žádných okolností zničit. I v socialistickém Československu vyrostl špičkový podnik „baťovského typu“ – proslulé JZD Slušovice s předsedou Františkem Čubou. Po roce 1989 vzniklo víc „Slušovic“. Bezpochyby k nim patří společnost TOKO AGRI, kterou založil a vede Ing. Tomáš Kořínek. Protože osobní setkání s ním bylo milé a inspirativní, chtěli jsme se o jeho zkušenosti, názory, rady, ale i optimizmus a dobrou víru do budoucna podělit s vámi.
O vás se hovoří jako o novém Františku Čubovi, legendárním předsedovi Zemědělského družstva Slušovice. A právem, vždyť podnikáte velmi úspěšně ve stejném kraji. Čím pro vás je F. Čuba velkým vzorem?
Pokud se o mně takto mluví, tak je to pro mě čest, ale popravdě musím říct, že se ani z daleka nepřibližuji (ač bych si přál). Pan Doc. František Čuba je výjimečná osobnost, která dosáhla a dodnes dosahuje nebývalého rozměru vědomostí obzvláště v hospodářské sféře, a to nejen teoreticky. Všichni víme, že své schopnosti prokázal i v praxi. Vždycky mě překvapovala a dodnes překvapuje jeho otevřenost a vstřícnost k podání jakékoliv informace metodiky, podnikání tak otevřeně, že v našich podmínkách na našem malém českém rybníčku to působí až podezřele. Jako jeden z mála si docent Čuba uvědomuje a také tak koná, že „velký můžete být jen mezi velkými“.
Není to dlouho, co jste pražským novinářům a sdělovacím prostředkům představil nápoj z ovoce, vyrobený přírodní cestou a uchovávaný v originálním obalu. Jak vznikl Ovocňák, čím si získává spotřebitele a jaké s ním máte další plány? Dá se o něm mluvit jako o „vlajkové lodi“ vašeho podnikání?
Projekt Ovocňák vznikl jako pokračování úspěšného projektu mlékomaty. A to jako impulz, jak zemědělec (v jakékoliv právní formě a velikosti) může získat přidanou hodnotu zpracovatele a obchodu. Proto vzniklo volné obchodní sdružení, do kterého jednotliví producenti ovoce a zeleniny dodávají své suroviny a my je pak zpracujeme a prodáváme přímo či v obchodních sítích, podnikových prodejnách či školách – mimo obchodní řetězce tak, aby náš spotřebitel měl vždy nejvyšší kvalitu. Vzhledem k zájmu veřejnosti o zdravé a čerstvé potraviny se tento obor dá rozvíjet do nekonečna, a to ve formě sušeného ovoce, ovocných směsí a ovocných čajů, tak i formou protlaků a mrazených ovocných výrobků.
Čeští zemědělci i zpracovatelé obtížně hledají se svými produkty cestu na trh. Slušovice svého času měly vlastní vertikálu výroba – zpracování – obchod. Je možné vybudovat něco podobného i dnes nebo stačí najít vhodné partnery?
Ano, je možné vybudovat něco podobného, ale jsem toho názoru, že je nutné spolupracovat se špičkovými odborníky ve výrobě a obchodu. K tomu je zapotřebí vytvořit nová flexibilní pravidla a vytvořit pocit, resp. sounáležitost tří skupin se společným cílem získat kvalitou spotřebitele. Zní to jako fráze z učebnice, protože toto je nejtěžší. Dnes tyto tři skupiny mezi sebou soupeří, což nemůže přinést nic dobrého pro spotřebitele ani pro tyto tři aktéry. Proto je nutné nalézt nové formy na nových ekonomických základech.
V čem podle vašeho mínění spočívá největší síla TOKO AGRI? Je v lidech, ve specifickém „baťovském“ regionu, kde se daří podnikání, v netradičních výrobních, obchodních a vývojových postupech, nebo v něčem úplně jiném?
Největší síla každé organizace, a to i společnosti TOKO AGRI a.s., je vždy v lidech. Naši lidé dostávají nebývalý prostor pro seberealizaci a růst. Zní to jako klišé, ale skutečnost je taková, že všichni o tom mluví, ale ve skutečnosti nést zodpovědnost za své kroky, které přímo ovlivňují výsledky celku, není pro každého. Je to princip kolektivní hry, kdy jeden nemůže nahradit kolektiv, ale jedinec může vše pokazit.
Budoucnost českého zemědělství stojí a padá se společenskou objednávkou – co společnost očekává od zemědělství a co je ochotna zaplatit. Od 2. světové války, kdy v zemědělství pracovaly dva miliony lidí, bylo zadání vyrobit dostatečné množství potravin. S rozvojem technologií, biotechnologií, zemědělského školství, skladování, konzervace a rozvoje potravinářského průmyslu systematicky bylo zajištění množství potravin. Snižoval se počet lidí vstupujících do zemědělství a přišlo další zadání – společenské budování venkova. Jak si všichni vzpomínáme, měli zemědělci stavební skupiny a budovali bytovky, školky, školy, ordinace a další. Další fází bylo zadání potravinářským směrem, pro někoho dřevozpracujícím, průmyslovým, biotechnologickým. Vedle systému velkých továren zemědělství zaplňovalo prostor pro malé a střední hospodářství. V 80. letech přišlo zadání tvorba krajiny a životního prostředí a vedle rekultivace a meliorace družstva začala v zemědělství zaměstnávat krajináře, ekology, zahradníky. Systémově se řešilo dnes populární životní prostředí.
Schopných a šikovných lidí v naší zemi bylo vždy hodně. Je na nás všech, abychom si protlačili společenskou objednávku na systémovou výchovu talentovaných lidí. A školství se tomuto přizpůsobilo, jako např. ve sportu, kde kromě základních organizací jsou i vrcholová centra pro špičkové sportovce, kteří potom mají šanci v rámci nejen českého, evropského, ale i světového sportu vítězit a získávat olympijské medaile.
Řemeslo se dědilo z otce na syna a toto pravidlo platí i ve vašem případě. Jak vychovat dobré hospodáře a zajistit budoucnost českému zemědělství?
Řemeslo lze dědit z otce na syna, ale když Baťa chtěl ze syna nástupce, tak se musel naučit řemeslo – šít boty. Ale v rámci škol vytáhl skupinu talentů a získával ty nejlepší profesory. Proto se tato skupina talentů pak mohla stát a stala špičkovými managery světové podnikové značky Baťa.
Říkalo se, že s poctivostí nejdál dojdeš. Platí to i pro dnešní podnikání? Mnoho lidí je totiž přesvědčeno o opaku.
S příslovím s poctivostí nejdál dojdeš se absolutně ztotožňuji a souhlasím s ním. Bylo mně to rodiči i učiteli vštěpováno a i já tak dnes činím. Jistě, že si na této cestě musíte klást otázku, když v průběhu podnikání potkáváte různé podnikavce. Můžete pak chvilkově pochybovat o podstatě tohoto přísloví, ale vzhledem k tomu, že podnikám již 22 let a v mém oboru zemědělských technologií jsem viděl mnoho hvězd i hvězdiček, které dnes již nejsou, mohu potvrdit a podepsat se pod to, že i v dnešní době lze s poctivostí dojít nejdál.
Vyhlídky domácí ekonomiky nejsou pro letošek zrovna světlé, podnikatelé neoplývají optimizmem. Při pohledu na vaše podnikání si však člověk říká, že recept na dlouhodobý růst existuje. Jak vidíte rok 2013 vy?
Recept na dlouhodobé podnikání je hrozně jednoduchý:
pracovat 12–16 hodin denně 20–30 let a dál,
každý podnikatel se dostane tak daleko, kolik zkontroluje a uhlídá,
kolik osobní odvahy je schopen do podnikání vložit.
Limitován je jen zdravím – tím nejcennějším kapitálem, který máme – a společenským klimatem. Jak říká Tomáš Baťa, ekonomická krize neexistuje (kdo nevěří, ať se podívá na ekonomické výsledky i v době ekonomické krize), ale existuje krize etiky a morálky. Ano, tu prožíváme a není z ní mnoha lidem lehko, ale jsem absolutně přesvědčen, že většina lidí je slušných a pracovitých, a že z nich se vykrystalizuje nová lepší elita.
I úspěšní lidé se potýkají s překážkami a nezdary. Jak se s nimi vyrovnat, aby vás nezničily, ale posílily?
Bez překážek a nezdaru nemůže být dosaženo úspěchu. Bez překážek a nezdaru by se zastavil jakýkoliv vývoj. Takže překážky a nezdary nevnímám jako negativní věci, ale jako výzvy.
Máte přání, jehož splnění by vám udělalo opravdu velkou radost? Co byste přál sobě, České republice a jejím občanům?
Moje osobní přání je, aby má rodina byla neustále tak zdravá a silná jako dosud a totéž můj kolektiv spolupracovníků a jejich rodiny. Protože není většího bohatství než být zdravý a mít zdravou rodinu a mít tvořivou práci. Na těchto základech lze vybudovat šťastný a spokojený život. Toto štěstí prožívám a taktéž přeji všem spolupracovníkům a občanům, aby neztráceli víru v dnešní budoucnost, protože není důvod tuto víru nemít. Žijeme v zemi,
INZERCE
